Tipy a rady
Při stovkách diskusí s budoucími investory rodinných domů se ukazují jako nejčastější a nejdůležitější tipy, rady a názory uvedené v dalších odstavcích. Některé z nich jsou podrobněji uvedené i v příslušných sekcích těchto stránek.
- nejdražší části investice do rodinného domu je "levný" a "levně" dopracovaný typový projekt - ačkoliv to potvrdí každý odborník, mnoho laiků tomu ke své škodě nevěří
- nízká cena projektů kvalitně upravených na míru parcele a investorovi, kterou nabízejí někteří dodavatelé těchto domů, je nízká pouze zdánlivě, protože bývá vždy kompenzována v ceně dodávky. Ještě častěji jsou však "levnější" projekty levnější proto, že nejsou dostatečně upravené, ani dopracované
- cena kvalitního projektu zpracovaného "na míru" až ke stavebnímu řízení, která činí třeba 3,5% z ceny domu (podle honorářového řádu je to v celém rozsahu až 5%), může být uhrazena již úsporou na zbytečně předimenzovaných konstrukcích typových projektů, ještě více úsporou ze škod z poddimenzovaných konstrukcí, ale užitnou (i tržní) hodnotu domu může zvýšit kvalitní projekt o desítky procent!!! Typový projekt, který je navíc nekvalitně upravený a nedopracovaný, je tedy vhodný pro osoby, které šetří lístek na tramvaj tak, že jedou taxíkem. S tím rozdílem, že v taxíku je jízda pohodlnější a nestojí miliony...
- většina územních plánů je přeregulovaná a odporuje platným předpisům, takže by jejich autora bylo dobré nechat proškolit na ČKA nebo ČKAIT (např. stavební čára 6m od jižní hranice, za níž je jediná přístupová komunikace)
- cena stěn nemá velký vliv na cenu domu, ale kvalita stěn má velký vliv na kvalitu domu (stěny konstrukcí EKORD jsou však proti běžným konstrukcím lepší cenově i kvalitou)
- vzduchotěsnost neznamená, že se v domě nedá dýchat, nýbrž naopak. Pojem vzduchotěsnost by bylo vhodnější nahradit pojmem "bezškvírovost"
- v pasivních domech se dají otevírat okna jako v běžných domech, ale na rozdíl od běžných domů mají i při velkých mrazech vzduch, který neobsahuje několikanásobek přijatelného množství škodlivin. Větrání s rekuperací řeší primárně nikoliv účet za topení, ale zdraví obyvatel, zejména dětí. Řízené větrání je v dnešních domech nejdůležitějším faktorem zdravého bydlení.
- rekuperace není klimatizace
- v našich podmínkách je špatná jak příliš velká, tak i příliš malá tepelná akumulace. Dobré je porovnat např. domy v Itálii s domy ve Finsku.
- velikost oken neurčuje jen osvětlení, ale i optimální funkční a optický kontakt se zelení zahrady, bez kterého by byl rodinný dům "zmrzačený"
- u velkých oken na osluněnou stranu musí být stínění, jinak bude v místnosti v letním období nesnesitelné teplo
- stínění je mnohonásobně efektivnější investici než zemní registr pro chlazení vzduchem v letním období. 1 m2 zastínění má podobný efekt jako zemní registr za desítky tisíc Kč
- nejlepší stínění zajišťují žaluzie (při stínění roletami nevyhovuje osvětlení)
- stěny z voštinových keramických tvárnic těžko dosahují požadovanou vzduchotěsnost
- jednovrstvé konstrukce mají díky překladům, věncům a dalším detailům jiné průměrné U, než jaké je deklarované pro střed stěny
- domy, které nemají ani jednu ložnici v přízemí, zásadně zhoršují kvalitu bydlení nejen na stará kolena
- formulace "musí být zádveří" je z dob socializmu a je raritou v relevantních zemích, které místo provoz komplikujícího a dražšího zádveří používají kvalitnější těsnění vchodových dveří (kromě případného napojení garáže)
- okna k sousedům a do ulice z obytných místností zásadně zhoršují u běžných parcel kvalitu těchto místností (a taková řešení tvoří mezi typovými projekty většinu...)
- nekompaktní atriové přízemní řešení s okny obytných místností do atria a zahrady jim zvýší roční účet za vytápění pouze o 1 až 2 tis Kč !!!
- ušetřit 1 až 2 tis. Kč za rok lze efektivněji tisíci jinými způsoby (nejlépe je začít u auta)
- za cenu plynového vytápění (projekt, přípojka, kotel, komín) je dnes pro kvalitně zateplené domy kvalitní tepelné čerpadlo, jehož provoz je za třetinové náklady a návratnost zajistí víc příprava teplé vody než vytápění
- dosažení parametrů pasivního domu dle německé metodiky PHPP je při slunečním svitu v ČR u "nebunkrových" řešení zatím těžko návratnou investicí (neplatí pro pasivní domy dle TNI 73 0329)
- dosažení pasivního standardu není cílem, ale pouze prostředkem k dosažení kvalitního bydlení
- hodnoty měrné potřeby tepla na vytápění pro pasivní domy jsou do značné míry v našem klimatu pouze virtuální čísla
- původní definice pasivního domu (Feist, Adamson - 1990) říká, že se jedná o dům, u kterého stačí na topení nebo chlazení to množství vzduchu, které je stejně nutné dodat z hygienických důvodů (z toho byla odvozena hodnota EA= 15 kWh/m2 za rok), takže postačuje pasivní teplovzdušné vytápění (chlazení) a není třeba aktivní vytápěcí (chladící) systém. U většiny domů v ČR deklarovaných jako "pasivní", je však použit systém aktivní (teplovodní, elektrický, atd.) a hodnota 15 pak ztrácí původní smysl.
- důležitější je návratnost - ekonomická, ekologická, energetická, funkční (v neposlední řadě včetně fyzického a psychického zdraví)