Šance na dotaci 300 nebo až 450 tis. Kč
Od roku 2016 mohou zájemci o dotaci z programu Nová zelená úsporám (NZÚ) opět podávat své žádosti v oblasti rodinných domů "s velmi nízkou energetickou náročností".
Všichni dosavadní investoři bungalovů EKORD, kteří se pokusili dotaci získat a dodrželi termíny, byli zatím ve známých případech úspěšní, a to jak při stavbě autorizovanými dodavateli, tak i při svépomocné výstavbě!!!
Bungalovů EKORD se reálně týká podoblast podpory
- B.1. s výši podpory 300 tis. Kč
- B.3. (Zpracování odborného posudku a měření průvzdušnosti obálky budovy) s výši podpory 35 tis. Kč
S pomocí fotovoltaiky již mohou bungalovy EKORD dosáhnout i dotaci z oblasti B.2 s výši podpory 450 tis. Kč.
Malá fotovoltaická elektrárna v kombinaci s elektrickým infravytápěním a přípravou teplé vody s malým tepelným čerpadlem se jeví již dnes pro rodinné domy jako nejvýhodnější, do budoucna je navíc nejperspektivnější!
Sledované parametry podle NZÚ jsou uvedeny v příloze č. II./3 tohoto dotačního programu.
Jak je uvedeno i na jiných místech, přízemní atriové domy EKORD mají kvůli nekompaktnímu tvaru až o polovinu vyšší náklady na vytápění, což při vytápění tepelným čerpadlem u běžné velikosti domu (kolem 150 m2 vytápěné plochy) není 3 tis. Kč za rok, ale 4,5 tis. Kč za rok...
Rozdíl pouhých 1,5 tis. Kč za rok (!!!) v účtech za energie, které činí u podobných velikostí domů 15 až 20 tis. Kč, nepovažuje filozofie bungalovů EKORD za důvod, aby se vzdala jasně kvalitnějšího bydlení bez schodišť a s atriem.
Je mnoho oblastí v rozpočtu rodiny, kde lze podobnou částku ušetřit rozumněji (auta, teplá voda, ledky elektrospotřebičů, atd.).
Schodiště mezi základními částmi bytu, které zásadně zhoršuje kvalitu bydlení nejen starým lidem a typologické formy, které poskytují často méně soukromí než panelákové byty, rozhodně nepovažuje koncepce atriových bungalovů EKORD za správnou cestu k úsporám!
Na základě těchto východisek lze sotva považovat za správné dotace za na méně kvalitní bydlení, navíc ve skocích, které významně deformují trh u domů na rozhraní dotačních pásem. Kromě velmi důležitých úspor energie by bylo správné brát do úvahy i kvalitu bydlení, která má významný vliv na lidské zdraví.
Bungalovy EKORD se pohybují v běžných případech těsně nad hranicí měrné potřeby tepla na vytápění 20 kWh na m2 za rok, takže s mírným zvýšením izolačních vlastností podlah a oken bylo možné u "Staré zelené úsporám" dotaci získat. Nová zelená úsporám však požadavky dále zpřísnila a tak pro dosažení uvedeného ukazatele bude nutno použít ještě více nejspíše zbytečných nákladů.
Náročnější je dosažení požadovaných parametrů u menších bungalovů a u bungalovů s okny obytných místností orientovanými na méně osluněné strany.
Pokud dům požadovaným parametrům vyhoví výpočtově, pak kamenem úrazu při získávání dotace bývá nejčastěji test vzduchotěsnosti, což u autorizovaných dodavatelů bungalovů EKORD i preciznějších investorů je dosahováno skoro vždy.
Kromě kvalitní dokumentace a kvalitního provedení stavby je třeba ze strany investora počítat i s použitím venkovního stínění otvorových výplní, obnovitelného zdroje energie a nuceného větrání se zpětným získáváním tepla (rekuperací). Náklady na tyto položky se často nesprávně započítávají do nákladů za pasivní dům.
Bez venkovního stínění (nejlépe žaluzie nebo screenové rolety) na velkých oknech natočených ke slunci zase není vyhovující (kvůli silnému skleníkovému efektu) bydlení v žádném domě, pokud ovšem nemá spornou klimatizaci.
Řízené větrání s rekuperací rovněž nelze přičítat na účet pasivních domů, jelikož při dnes vyráběných otvorových výplních jednoznačně nevyhovuje hygienicky žádný byt, ani nenízkoenergetický, pokud není permanentně větrán okny, a to se neděje - kvůli mrazům, komárům, hluku, prachu, zlodějům a desítkám tisíc za energie na vytápění navíc. Řízené větrání je nezbytné kvůli zdraví a rekuperační jednotka (cca třetina ceny) je výhodná kvůli úsporám energie. Řízenému větrání se zpětným získáváním tepla se vyčítá, že je nehygienické, že bere vzduchu záporné ionty, že přesušuje v zimě vzduch. Pokud se však věnuje elementární pozornost výměně filtrů, což je zpravidla jednou za několik měsíců a pokud rozvody dodala kvalitní firma podle kvalitního návrhu a lze je jednou za několik let nepříliš složitě vyčistit, pak je tato práce mnohem jednodušší než řešit prach v bytě běžnými způsoby. Záporné ionty berou ze vzduchu i jiné způsoby větrání, ale zejména prach, kterého je při jiných způsobech větrání v interiéru podstatně více. Největším hygienickým problémem při větrání v zimě je opravdu přesušený vzduch i na hodnoty kolem 20%. Pokud bychom však poctivě větrali neřízeně okny, abychom dodrželi alespoň hygienická minima, pak dochází by došlo k ještě většímu přesušování vzduchu. Proto je výhodou řízených systémů, že díky čidlům CO2 nedochází k nadbytečné výměně vzduchu, že umožňují při použití entalpických výměníků vracet část vlhkosti zpět, nebo vřadit do rozvodů zvlhčovač. Jinou možností u bytů s malou produkcí vlhkosti z běžného bydlení je použití kvalitních zvlhčovačů (s příslušnou údržbou), pomůže i co největší množství zeleně v interiéru. Nevětrání bytů v zimě (zejména v noci) zcela jistě není řešením, není hygienicky přijatelné, zejména kvůli dětem. Dnes si může každý najít na internetu podrobné informace o neblahých důsledcích nedostatečného větrání dnešních bytů s dnešními těsnými okny. Kromě dvojnásobného výskytu alergií, nemocí dýchacích cest a dalších důsledků, se dnes již objevuje na mezinárodních forech i vážné podezření na souvislost s nárůstem Alzheimerovy choroby.